Parrainage d'enfants africains

Znovu v Guinei

listopad 2017

Reportáž koordinátora Silvestra Tkáče z návštěvy Guineji-Conakry

Je to přesně rok, kdy jsem zavítal poprvé do Guineje jako koordinátor projektu adopce dětí na dálku pro organizaci Pro-Contact. Je to rok, kdy mě poprvé ovál teplý a vlhký vzduch města Conakry, obklopeného ze tří stran oceánem. Za ten rok, se v organizaci mnoho věcí změnilo, máme nový tým, kterému jsme předali kompetence vedení projektu, máme novou kancelář v malém rodinném domku, kde po čas mého pobytu chodí každý den děti psát dopisy pro adoptivní rodiče. V domku jsou 4 místnosti, jedna kancelář a zároveň sklad dárků, dopisů a dokumentů, jedna společenská místnost, kde děti připravují dopisy, jedna pracovna, kde se scházejí místní koordinátoři a jeden pokoj na spaní se skromnou matrací. No a na celý dům je jediný větrák, kterého jsem se sobecky ujmul a když je zrovna proud, přesouvám si jej z místnosti do místnosti. Pracujeme od rána do večera, abychom za dobu mého pobytu stihli nachystat a zkontrolovat tisíce dokumentů včetně vysvědčení, potvrzení o školní docházce, dopisů a fotografií. Tak se taky není čemu divit, že to večer vypadá jak po bitvě. V současné době máme v projektu necelou tisícovku dětí. Je to méně než vloni. Hlavním důvodem je závist těch, kteří kvůli svému nezodpovědnému chování ztratili naši důvěru, a nemohou s námi v projektu pokračovat jako kolegové. To bohužel vždy odnesou ti nejslabší, příjemci rozvojové pomoci, děti. Snažíme se maximálně s těmito nešvary bojovat, pracovat transparentně a kontrolovat veškeré finanční i nefinanční aktivity našich kolegů. Právě z tohoto důvodu jsme byli nuceni v průběhu loňského roku vyměnit africký tým a zefektivnit způsob spolupráce. Nový tým zatím plní veškeré úkoly dobře a my se postupně můžeme začít soustředit na klíčové záležitosti a rozvoj projektu pro pomoc dětem. Snažím se vždy rodinám i místním kolegům vysvětlovat, že za námi nestojí žádná velká korporace, vláda ani nevyčerpatelná studna peněz, ale jsou to jednotliví adoptivní rodiče, díky kterým můžeme pomoci tisícovce dětí v Guinei. A když kromě dobrého pocitu z pomoci je takovémuto adoptivnímu rodiči odměnou pouze tak málo jako dopis, fotka a vysvědčení, je třeba se o to více snažit, abychom jej nezklamali. Mnohdy člověk nemusí řešit jen umožnění cesty ke vzdělání, ale i tu správnou motivaci. Některé děti projekt opustí, protože se nechají zlákat vidinou rychlých peněz v nabízení práci šičky nebo taxikáře. Některé děti by naopak rády pokračovaly, ale složitá rodinná situace, přestěhování na venkov nebo negramotnost a nepochopení rodičů jim v tom zabrání. Ale i přes tyto překážky a nástrahy jsme pomáháme mnoha dětem ke vzdělání a malou kapkou přispíváme k rozvoji celé země. Krůček po krůčku.

Více fotografií najdete v naší fotogalerii: http://www.pro-contact.cz/cs/photogallery/view/16