Ce texte n'est pas traduit en français.
Reportáž z pobytu českého koordinátora Silvestra Tkáče v Guineji, kde monitoruje průběh Projektu adopce afrických dětí na dálku (více fotografií na našem FB profilu: https://www.facebook.com/procontact.cz)
Listopad/prosinec 2016
V sedm ráno vyjíždíme na nádraží. Cesta v dopravní zácpě trvá asi hodinu a dvacet minut. Na některých křižovatkách se snaží policisté a policistky korigovat proudy troubících vozidel, ale více méně jim nikdo nevěnuje příliš pozornosti. Nádraží je vlastně takové náměstíčko, kde jsou zaparkovaná vozidla všeho druhu. Už od vchodu se překřikují naháněči. Nedáme se a docházíme až k zastávce vozidla pro Kissidougou. Čeká na nás starší Peugeot se třemi řadami sedadel a velkou zahrádkou na střeše, kde zrovna nakládají motorku. Neexistuje žádný přesný čas odjezdu, prostě až se naplní, tak vyjede. Naplní, to znamená 10 cestujících. Dva se mačkají na sedadle vedle řidiče, a po čtyřech jsou napěchování pasažéři v dalších dvou zadních řadách. Máme opravdu „štěstí“ že si vedle nás přisedá pán, který opravdu asi nemá hluboko do kapsy, pokud jde o jídlo. V praxi to znamená cca 14 hodin, sedět střídavě na levé anebo na pravé půlce zadku, snažit se ohýbat klouby aby člověk zjistil, jestli je ještě má a různě se kroutit, bojujíce s křečí. No a samozřejmě se vysoukávat a napěchovávat zpět na checkpointech, zastávkách na večeři atd. Tento taxík slouží rovněž k přepravě nákladu, takže občas v nějaké vesničce zastaví, naloží nebo vyloží nějaký pytel a jede dál. Před vyjetím je zdejším rituálem ještě dofoukat kola, když už jsou cestující v autě a natankovat plnou nádrž. První dvě hodiny bojujeme v dopravní zácpě a občas nás zkontroluje policie – k těm kontrolám se ještě dostanu. Někde v noci uprostřed ničeho, leč s krásným výhledem na hvězdy a za poslechu romantického šumění lesa nám dochází olej, takže šofér musí stopovat do nejbližší vesnice s bandaskou…. Má štěstí a nabíráme další zpoždění už jen hodinu. Do Kissidougou přijíždíme cca v jednu ráno. Hned nás vyzvedává místní koordinátor David a dováží mě na motorce na hotel. Když se natáhnu na posteli, je to pocit jako v ráji.
Ráno zjišťuji, že hotel zapíná generátor jen od 18:30 do 23:30, jinak je prostě bez elektřiny. Brzy se vydáváme o prohlídku škol, se kterými spolupracujeme. Vítají nás vždy vřele. Prohodíme pár slov se ředitelem a jdeme od třídy ke třídě trochu si popovídat s adoptovanými dětmi. Třídy se při příchodu hostů chovají velice disciplinovaně (bychom se mohli učit!), a vždy když se otevřou dveře, žáci se postaví a jednohlasně nás pozdraví. Pak někteří odrecitují pár veršů, nebo zazpívají. Celkem takhle navštívíme asi 10 škol. Setkáváme se jak s dětmi v mateřské školce tak se studenty, kteří se již připravují na univerzitu. Několik dětí se odstěhovalo do Conakry, nebo do jiných měst, a proto je musíme v příštích dnech vypátrat, abychom zjistili jejich možnosti pokračování v projektu.
Odpoledne doplňujeme chybějící dokumenty pro adoptivní rodiče a zjišťuji, že ten jeden den pobytu v Kissidougou uběhl jak voda. Máme vše, co jsme potřebovali a můžeme se vyspat před dlouho cestou zpět do hlavního města.
Ráno opět trochu bojujeme na nádraží. Místo Peugeota jedeme Fordem Transitem, je tady sice více místa, ale o to více je to vykompenzováno počtem cestujících – 17 (2+3x5). Cesta začíná stejně: nafoukat pneu, dočepovat benzín a šlápnout na plyn.
V noci dojíždíme na předměstí Conakry, kde nás přivítají tři policejní zátarasy hned za sebou. První vyřeší 10 000 GNF (asi 1 EUR), druhý ta samá částka, ale navíc kontrola dokladů no a třetí je nejzáludnější. 10 000 GNF nestačí, řidič přihazuje řvoucí policistce dalších 5000 GNF, i přesto se za hlasitého protestu cestujících rozhodne policistka zkontrolovat doklady, jedné paní zezadu z auta zabavuje doklady, se slovy, že prostě něco není v pořádku. Řidič protestuje, že přece zaplatil, to přece musí být v pořádku. Přistupuje další policista, že taky potřebuje na jídlo…. Po krátké hádce náš řidič poznává, že jinak než dalšími 5000 GNF to prostě nevyřeší…
Více informací o Projektu adopce afrických dětí na dálku najdete zde na našem webu.
Máme nyní v akutní adopci děti, které přišly o podporu a hledají nové rodiče, aby nemusely školní docházku ukončit: http://www.pro-contact.cz/cs/children/list/to_adopt
Moc touží ve studiu pokračovat a neradi bychom je tak připravili o naději na lepší budoucnost, která jim byla již jednou dána.
Rádi Vám zodpovíme dotazy i na mailu adopce@pro-contact.
