Adopce afrických dětí na dálku

Vzděláním ke zdraví

Prevence proti šíření viru ebola a role knihovny Járy Cimrmana v Conakry

Výtěžek z prosincové Vánoční benefice pro Guineu o.s. pro-Contact je určen na posílení prevence proti šíření viru ebola a na podporu knihovny Járy Cimrmana, která dlouhodobě plní roli vzdělávacího a osvětového střediska. Jednou z hlavních příčin rychlého šíření epidemie v afrických podmínkách je totiž negramotnost místních obyvatel.

V tomto článku nás informuje Simon Pierra Mara, guinejský koordinátor, o strategii naší partnerské organizace pro-Contact Guinée v potýkání se se zákeřnou nemocí.

Trojice zemí nejvíce postižených epidemií Guinea – Libérie – Sierra Leone vykazuje až 80 % negramotných obyvatel, kteří nadále ignorují základní hygienické návyky a ohrožují tak celkově veřejné zdraví. „Mise prevence proti nákaze je předem kompromitována, neboť většina populace má jiné myšlení a její chápání konceptu nemoci je zcela protichůdné realitě,“ líčí S.P. MARA. „Člověku, který nikdy nechodil do školy, je velice těžké vysvětlit, co je to virus, jaké jsou způsoby jeho šíření a dopady na zdraví člověka. Nikdy nepochopí rozdíl mezi virovým onemocněním a ostatními formami běžných nemocí. A tak stejně jako malárie, lepra, cholera či meningitida i ebola se podle něj dá vyléčit.“

Mnozí jsou též přesvědčení, že je ebola jen výmyslem Západu, či že je součástí politických machinací. Nedůvěra založená na nedostatku informací a neschopnosti jejich zpracování vede tyto lidi k útěkům z nemocnic a k násilnostem na zástupcích mezinárodních organizací a státních institucí. Nemocní se raději než do odborné lékařské péče svěří marabutům, šarlatánům a tradičním léčitelům, kteří jsou pak ohroženi nákazou sebe samých a svých rodin. To platí i pro jiné nemoci jako je malárie, průjem, úplavice, na které bez odpovídající léčby zbytečně umírá mnoho lidí. Smutným projevem nedůvěry, nepochopení a neznalosti jsou útoky na zázemí Lékařů bez hranic (MSF) a zářijové krveprolití devíti členů státní delegace, která přijela do vesnice Womey za účelem osvětové kampaně preventivních opatření proti epidemii.

Přesvědčeni o neexistenci nemoci, či že za jejím šířením stojí fetiše (kultovní a magické předměty) trestající jejich špatné chování, ignorují obyvatelé veškerá ochranná doporučení a odmítají upustit od svých zvyků. Nadále pijí všelijaké odvary, podávají si ruce, pečují o nemocné, omývají těla mrtvých. Osvěta v tuto chvíli tedy v Guineji nefunguje, spíše je potřeba přesvědčit lidi, aby uvěřili v existenci nemoci a chápali ji.

Právě proto vznikl projekt s mottem My děti říkáme Ne Ebole (We the children say No to Ebola). Cílovou skupinou jsou tentokrát malé děti, protože právě děti jsou v životě obyvatel to nejcennější. Každý miluje své dítě a každý mu naslouchá. K překvapení mnohých, i ony jsou schopny porozumět sdělení, interpretovat jej a dále šířit. Jsou tedy velmi dobrým komunikačním prostředkem. V rámci projektu se každá skupina dětí, utvořená podle své etnické příslušnosti, naučila formulovat ve vlastním jazyce krátkou řeč, kterou poté předá svým kamarádům, rodičům, sousedům a jejich rodinám. Fakt, že dokážou zprávu přenést v rodném jazyce, zjednoduší dialog s obyvateli, a přivede tak snahy kampaně k úspěchu.

Samozřejmě se i nadále pokračuje v nácviku prevence proti ebole. Knihovna Járy Cimrmana se stala hlavní základnou pro organizování osvětových dílen, během nichž lidé objevují způsoby přenosu viru, učí se rozpoznávat projevy nemoci, jsou informováni o preventivních opatřeních nebo se učí techniky mytí rukou mýdlem a dezinfekcí. Tyto aktivity jsou také realizovány na některých veřejných prostranstvích či při obcházení obyvatel, doslova ode dveří ke dveřím.

Kdyby lidé byli vzdělanější a civilizovanější, epidemie by mohla být dávno zastavena. Stejné je to s onemocněním AIDS. Počet nakažených stále stoupá, protože negramotní nevěří, že nemoc existuje, a vůbec nedodržují daná pravidla. Veškeré snahy mají mizivý účinek. Právě proto by se podle guinejského koordinátora měla mezinárodní pomoc zaměřit na výchovu a školní vzdělání. Tak, aby se muži i ženy, dospělí i děti naučili přemýšlet, rozumět věcem a jevům a mohli řešit otázky zdraví a ekonomie své vlastní národní komunity, případně předcházet dalším humanitárním krizím.

Podle posledních informací žádné z dětí projektu adopce na dálku není nemocné, a to díky trojí ochraně, které se jim dostává – rodina, sociální asistence a škola s knihovnou. Adoptivní rodiče přispívají významnou měrou k tomuto zabezpečení. Jejich funkce je v Guineji vnímána jako vznešená a všemi velmi ceněna. „Nechť jsou chváleni.“

Jazyk stránek

Právě adoptováno: 846

K adoptování: 86

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Heslo:
Zaregistrovat se
Zapomenuté heslo

Napište nám

Váš E-mail:

Facebook