MenuDětiVyhledání dítěteSeznam dětíPro rychlé vyhledání dítěte podle čísla klikněte zde.
Podpořte nás |
Z DENÍKU ČESKÉ KOORDINÁTORKY V GUINEJI 3. DÍLDen druhý - dokončení
Abych dopověděla můj zážitek s jídlem – najíst jsem dostala pěkně v kuchyni, u stolu a dokonce s prostíráním. Když jsem do sebe všechno nasoukala, byla jsem přesunuta do jakési uličky za domkem. Seděla tam na takových malých židličkách spousta lidí: tři ženské, dvě mladé, jedna starší (diskutovaly o tom, že jim nerozumím ani slovo), dvě holčičky, jeden chlap a jeden klučík. Měli před sebou velké hliníkové mísy plné rýže (která byla osedaná mouchami) a nějakých omáček a jedli. To už jsem si připadala fakt divně, jelikož mě posadili na jedinou židli, kterou měli. Kdo dojedl, sebral se a odešel. Zato přišel někdo jiný a ten se pustil do jídla. Taková jídelna na zemi za barákem. A všude plno much. Děsně si mě oblíbilo jedno špuntě, Mohamed, patrně syn Catherine (nebo někoho jiného, to se vážně nedá poznat), furt mi nosilo vidličky, následně po mě matlalo banánem a nakonec pomerančem. Nepochopila jsem, jestli mi ten banán dává, nebo jestli chce, aby mě osedávaly mouchy o poznání víc než předtím. Sladké to dítě. Pak jsme se vrátili k Bernardovi domů, tj. tam, kde přebývám. Pokoj a včerejší události popíšu zítra, protože teď už jsem vážně ospalá a každou chvílí vytuhnu. Sedím pod moskytiérou a doufám, že se pod ní nepodařilo procpat i jinému obyvateli, než mě… |
Právě adoptováno: 599 K adoptování: 9 PřihlášeníNapište nám |